Štítek: Povídka
-
Děj skutečného hororu jsem si vždy představoval jako tmu, kdy nekompromisní temnota pohltí všechno světlo. Postavám k přežití nezbývá nic jiného, než se spolehnout na…
-
Samota. Stěhování vždycky následoval ten pocit opuštění. Poslední rok jsem neměl moc štěstí. Několikrát jsem se musel stěhovat do horšího. Až už nic horšího nebylo…
-
Do dnešního dne byly stolní hry moje největší záliba. Vlastně i obživa, už pár let vytvářím figurky a barvím je. Dokáži vyrobit i takové ty…
-
Muselo to spadnout z nebe. Ne anděl, jak byste očekávali. Ale rovnou celá budova spadla z hvězdných výšin a přistála na břehu malého pobřežního městečka.…
-
Rodák ze středních Čech, jaký dobrý hospodinec. Pro vší by se rozdal, mít tak další dvě ruce, mimo práci by ještě někde dobrovolničil, nebo třeba…
-
V zaprášené posluchárně přebýval jediný živý tvor, vyjímaje všech těch odporných much, mravenců a pavouků, kteří si náramně užívali opuštěné prostory vysoké školy. Před pár…
-
Na vysušené části země se neobjevil ani jediný metr půdy, který by snad jen zdálky připomínal půdu úrodnou. Takovou zblízka viděl naposledy doma, když procházel…
-
Ocitla se v místě plném zmaru, ale srdce bilo jasněji a provázelo ji touto tmou. Všudypřítomné lampy a světla z aut zde, jak očekávala, přítomny…